Ohlédnutí za výstavou "Telč a jezuité"
Informace o výstavě
Letošní léto v telčské bývalé jezuitské koleji, dnes Univerzitním centru Masarykovy univerzity, bylo výjimečné, neboť zde příhodně proběhla výstava Telč a jezuité. Řád a jeho mecenáši, která byla vyvrcholením stejnojmenného pětiletého projektu NAKI II, financovaného z prostředků Ministerstva kultury ČR. Výstavu a bohatý doprovodný program čítající komentované prohlídky, odborné přednášky, bohoslužbu ke svátku zakladatele řádu sv. Ignáce z Loyoly, latinské divadlo, edukační programy pro mateřské a základní školy, navštívilo celkem 2668 zájemců z řad odborné i laické veřejnosti, turistů proudících z celé republiky, ale i místních obyvatel.
Pět výstavních prostor nabídlo návštěvníkům pohled do období raného novověku. První místnost odhalila souvislosti založení zdejšího domu třetí probace a pozdější koleje, hospodářského zázemí telčských jezuitů, další osvětlila účel třetí probace a představila příběhy některých významných obyvatel řeholního domu. Dále se zájemce seznámil s fungováním místní lékárny společně s tématem duchovní apatyky a s nejdůležitějšími službami městu, které jezuité poskytovali místním obyvatelům, když zde působili jako kazatelé, zpovědníci, ale i organizátoři duchovních slavností spojených s kulturním a hudebním životem města.
Představeno bylo na 150 exponátů z 34 paměťových institucí. Jednalo se o originální, vzácně dochované předměty, jako například o soubor liturgického náčiní z druhé poloviny 17. století darovaného koleji zakladatelkou Františkou Slavatovou a pořízeného v Augsburgu, o čerstvě prohlášenou kulturní památku ze souboru jezuitských generálů, který reprezentoval portrét Františka Retze, či lékárenské malované repositorium s motivy různorodých krajin. Formou reprodukce byly představeny barevné ilustrace jedinečného personálního katalogu jezuitské koleje v Telči nebo devoční grafika Panny Marie Telčské odkazující k uctívané kultovní soše z kostela na Starém Městě. Z dochovaného fondu telčské knihovny byly k vidění převážně kopie titulních listů starých tisků, neboť toto téma zpracovala partnerská výstava Knihovna telčské jezuitské koleje v klášteře premonstrátů v Nové Říši. Divácky nejpřitažlivější napříč věkovým spektrem se ukázaly být 3D vizualizace některých jezuitských staveb, které představovaly historické rekonstrukce těchto budov v 18. století. Zaujala také tzv. rozšířená realita, která na výstavě zpřítomnila sochu sv. Jana Evangelisty ze sousoší Krista na hoře Olivetské, druhou z téhož sochařského cyklu návštěvníci mohli obdivovat fyzicky přítomnou, nově zrestaurovanou. Dalším zrestaurovaným dílem, které se z projektového rozpočtu podařilo realizovat, byl dvoumetrový obraz Sv. Ignác z Loyoly a sv. František Xaverský uctívající Pannu Marii s Ježíškem, kulturní památka z majetku novoříšských premonstrátů.
Někteří spokojení návštěvníci zanechávali pozitivní ohlasy v návštěvní knize, například: „nádherná výstava připomínající bohaté dějiny spirituality i vzdělanosti u nás“, „třicet let jsem čekal na výstavu o jezuitech v prostorách školy, kde jsem strávil 25 let při pedagogické činnosti, a … dočkal se…“ píše návštěvník z Jemnice. Diváci oceňují výklad odborníků a kustodů a v neposlední řadě také monograficky zpracovaný doprovodný katalog výstavy. Zejména zájem místních občanů a zapojení telčských škol organizátory velmi těší.
Máme proto radost, že celý výstavní projekt získá i svou trvalejší podobu, a to jednak virtuální, neboť zajištěním Univerzitního centra Telč Masarykovy univerzity byla celá expozice 3D skenována a je přístupná online a za druhé ve stálé bannerové expozici ve druhém patře Univerzitního centra Telč MU, kde bude po adaptaci na tyto nové prostory v redukované podobě k vidění i nadále. Za to vše patří velké poděkování Univerzitnímu centru Telč MU, které poskytlo expoziční prostory, pomáhalo zajistit návštěvnický servis a nadále se zasluhuje o uchování a zpřístupnění výstavy po jejím skončení. Poděkovat bychom chtěli také dalším partnerům. Muzeu Vysočiny Jihlava, pobočce v Telči, které zapůjčilo exponáty ze svých sbírek, Městu Telč, které se spolupodílelo na propagaci a Biskupství brněnskému – zejména telčské farnosti, která kromě zapůjčení skutečných skvostů, trpělivě snášela badatele v místních kostelích.
Těší nás, že odkaz na tuto málo reflektovanou kapitolu z dějin telčské historie byl oživen a výstava přispěla k uchování tohoto odkazu, ať už v podobě zrestaurovaných děl, přípravě stálé online i fyzické expozice či posílení vědomí, že období baroka nebylo v Telči dobou „temna“. Zájemci o telčskou historii se tak mohou vracet a hledat inspiraci pro své poznání.
Za organizátory a partnery projektu
Petra Šebelová Hnilicová