Jezuitské gymnázium

Poloha: Telč

---

Založení jezuitského gymnázia v Telči souviselo s potřebou vzdělávání chlapců studujících hudbu a zpěv v konviktu (semináři) svatých Andělů. Jejich soukromého vyučování v ostatních předmětech se ujal v roce 1673 tehdejší rektor koleje. Od roku 1674 už bylo vyučování veřejné, čímž byl položen základ nižšímu, od roku 1710 pak vyššímu, latinskému gymnáziu. Vzdělávání žáků se tu věnovali dva až tři učitelé z řad Tovaryšstva Ježíšova. Pozemek s domem, který později posloužil pro novostavbu gymnázia, zakoupili jezuité v roce 1687 od telčského měšťana Šimona Štalhoffera. Po téměř dvaceti letech provozu byl z kapacitních důvodů na začátku 18. století zbourán a na jeho místě postavena stávající budova.

Nová jednopatrová barokní stavba architektonicky navazuje na charakter stávajících jezuitských staveb a kopíruje uliční čáru náměstí. Jejímu hlavnímu průčelí, které je členěno pilastry ve vysokém řádu, dominuje vstupní střední rizalit zdůrazněný pilastry po stranách a vrcholící trojbokým tympanonem. Balkon nad vstupem není původní a souvisí se stavebními úpravami během 19. století. Kamenný portál s uchy a kapkami nese vročení 1703 s dvěma rozetami po stranách. Dveře v pravé části budovy vedou přes původní čelní fasádu kostela Jména Ježíš na točité schodiště kostelní věže.

Pilastry na hlavním průčelí budovy spočívají na kamenných patkách. Na první patce vpravo se nalézají nápisy vztahující se k přestavbě budovy: AST 1872 P. W. (rekonstrukce objektu); MR 1703 I. W. (výstavba gymnázia).

V interiéru budovy se kromě učeben nacházela i školní kaple a divadelní sál.

Po zrušení řádu bylo také gymnázium zrušeno dekretem z roku 1774, podle kterého směly být latinské školy pouze v královských městech. Po ukončení provozu gymnázia sloužila budova až do počátku 20. století vzdělávacím účelům.

Katalog památek

---