Kostel Matky Boží
Jedna z nejstarších sakrálních staveb v Telči, která sloužila jezuitským patres jako filiální kostel.
Vznik: (?), 1387-89, 40.-50. léta 17. století, 1647, 1768, 1891
Poloha: Telč, Staré Město
Počátky kostela jsou spojeny s pověstí vztahující se k roku 1099, kdy moravský markrabě Ota II. nechal po vítězné bitvě nad českým knížetem Břetislavem u lesa Vlče postavit kapli Nanebevzetí Panny Marie. Pověst dále uvádí, že se ve svatyni nacházel zázračný mariánský obraz, u něhož se měl roku 1225 modlit Přemysl Otakar I. před vojenskou výpravou do Rakous. Třebaže pověst vyprávějící o počátcích kostela postrádá jakoukoli pramennou oporu, dala vzniknout tradici o jeho založení, která se v kostele rozvíjí už od roku 1799. Svědčí o tom dále i kamenné desky umístěné na vnější zdi kostela z roku 1899 a taktéž z roku 1999.
První písemná zmínka o kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Městě pochází z roku 1387, kdy je kostel již uváděn jako farní. Jeho zbudování zřejmě a souviselo se zajištěním duchovních potřeb zdejší trhové osady. Lze usuzovat, že v této lokalitě mohla stát mnohem starší románská stavba, jak napovídá také její mariánské patrocinium. Na konci 15. století byl kostel rozšiřován a upravován tehdejším majitelem Telče Jindřichem z Hradce. Stavební úpravy z té doby zůstávají stále významně zachovány ve hmotě současné stavby.
Vrcholně středověká stavba, včetně dispozičního uspořádání, je velmi blízká řešení, jaké nalezneme u farního kostela sv. Jakuba. Také půdorysný rozvrh kostela Matky Boží původně tvořily pouze obdélná loď a presbytář s polygonálním zakončením. Loď byla plochostropá, zatímco kněžiště je dodnes zaklenuto původní křížovou žebrovou klenbou. Ze severní strany kněžiště stavbu doplňuje hranolová věž. V jejím přízemí se nachází křížově klenutý prostor sakristie, z níž pokračuje schodiště umístěné v síle zdiva do zvonového patra věže. Vztah celku a detailu původní středověké stavby odpovídá znakům vrcholně gotického stavitelství, jaké lze spatřovat také na jiných sakrálních objektech na bývalých rožmberských statcích v jižních Čechách.
Až do roku 1569 byly Staré Město a Telč rozděleny na dvě samostatné farnosti a kostel na Starém Městě plnil funkci farního kostela. Od tohoto roku však náleží právo farního chrámu pro celou Telč pouze sv. Jakubu. Současná podoba kostela se začala utvářet roku 1650 ještě před příchodem jezuitů do Telče a nejvíce odpovídá přestavbám z roku 1647, kdy byla loď barokně přestavěna a doplněna bočními tribunami. Do stavebního vývoje kostela se promítla etapa historismu 19. století, o čemž svědčí nahrazení typické barokní cibulové báně roku 1891 současnou jehlancovou střechou věže. Historizující úpravy probíhaly až do oslav tradovaného osmistého výročí založení kostela. Od 60. do 80. let 20. století byly realizovány další opravné práce, které se soustředily zejména na střechu a povrchové úpravy objektu. Z interiéru chrámu stojí za zmínku hlavní barokní oltář se sochou Panny Marie a dále boční oltáře zasvěcení sv. Josefu, sv. Servulu, sv. Cyrilu a Metodějovi, sv. Antonínu z Padovy a sv. Františku. Řezbářská práce mobiliáře je střízlivého charakteru s užitím boltcového ornamentu a netektonicky komponovanými prvky.
Katalog památek