Kostel sv. Jana Nepomuckého

Vznik: 1726 – 1728, 1830, 1934 – 5
Poloha: Krahulčí

---

Kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1726 -28 jako poutní chrám na návrší nad městem z iniciativy hraběcího páru Františka Antonína Lichtenstein – Castelcorna a jeho první ženy Marie Anny z Hallweillu. Záměr vybudovat chrám s tímto zasvěcením byl tedy staršího data než oficiální kanonizace Jana Nepomuckého 19. března 1729. Kostel byl vysvěcen 4. července 1729 titulárním biskupem sekavským Jakubem Arnoštem Lichtensteinem. Kostel měl původně sloužit nejen jako cíl zbožných poutníků, ale měl také zajišťovat funkci klášterního kostela, patrně řádu františkánů, jak o tom svědčí nedokončené obytné křídlo připojené k objektu.

Objekt je koncipován jako jednolodní stavba s centralizující vysokou síní. Centrální ráz vytvářejí boční kaple, které evokují transept, neboť probíhají po celé výšce stavby. Loď přechází přes vítězný oblouk do prostoru protáhlého obdélného presbyteria, které je zakončeno obloukovým závěrem. Z jihovýchodní strany ke kostelu přiléhá sakristie a část nedostavěných objektů původně zamýšleného kláštera. V čele stavby se nachází vysoké tříosé průčelí s dvojicí věží. Nejen tímto získává objekt kostela výraznou vertikální tendenci a jeho pozice v krajině z něj činí významnou dominantu pro široké okolí.

V roce 1830 postihl kostel požár, po němž musela být snesena kopule s lucernou, která byla původně osazena nad středem lodi. Podruhé kostel vyhořel v roce 1934. Následovala obnova objektu pod dohledem dvojice stavitelů Karla Bartuška a Františka Filsaka.

V interiéru se nacházejí tři zajímavé barokní oltáře z doby založení kostela: mohutný hlavní oltář vynáší pozdější kopií obrazu sv. Jana Nepomuckého, boční oltáře s náměty sv. Františku a Adorací světců Nejsvětější Trojice. Dalším pozoruhodným prvkem mobiliáře je barokní kazatelna s výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého.

Katalog památek

---