Milevská farnost v 17. století
Odborná studie.
V Jihočeském sborníku historickém vyšel článek s názvem "Milevská farnost v 17. století" od autorky Hedviky Kuchařové.
Studie je založena na archivním materiálu dvojího druhu, jednak na analistických a deníkových zápisech a korespondenci, jednak na účtech záduší. Zatímco vývoj duchovní správy v jihočeském poddanském městě Milevsku a dosti specifické poměry patronátu vyplývající z charakteru vlastníka a patrona, jímž byla řeholní instituce, konkrétně premonstrátská kanonie na Strahově, lze doložit s pomocí archiválií prvního druhu, zádušní účty umožňují pohled z jiného hlediska. Alespoň částečně můžeme posoudit zdrcující dopad třicetileté války na život města (pramenná základna je pro toto období jinak značně mezerovitá), a zároveň sledovat obnovu obou kostelů, farního sv. Jiljí a městského sv. Bartoloměje, související s rekatolizací a rekonstrukcí farní sítě po roce 1620. Zádušní účty slouží také jako zdroj informací o vlastnících milevských domů, které chronologicky sahají poměrně daleko před dochované gruntovní knihy. Studie je doplněna údaji o rozsahu milevské farnosti ve 20.-80. letech 17. století, čerpanými především z rozboru matrik.
Další publikační činnost týmu projektu zde.